S Jensem se domlouváme, že bychom se mohli jet na pár dní podívat na ostrov Ofu, který je cca 15 minut lodí ze starého přístavu. V info centru, které tady překvapivě celkem normálně funguje… Jako to fakt není běžné, na Tonze si prostě jedou Tonga time… Přeloženo pro evropany, nedělaj co nemusí a když musí, tak to dělají opravdu co nejpomaleji…. Se dozvídáme o rybáři Davidovi a o ubytování na Ofu. Cena 45TOP za noc, plus 15TOP za odvoz, bez jídla. Ale máme k dispozici kayaky a šnorchly. A vařit umíme. Je to tedy o něco dražší, ale co krásnějšího může člověk vidět než všechny ty maličkaté ostrůvky! Jsou většinou neobydlené, mají krásné písčité pláže! A když už tu jsou nějací lidé, tak jsou opravdu milí! Na Ofu, žije 70 lidí… Na ostrůvcích kolem nežije nikdo.
Ještě k tomu rybaření veskutečnosti je mi rybaření dost proti srsti, ale říkal jsem si že to zkusím. Tady není těžké chytit rybu. Jde to skoro samo. Ale většinou člověk chytí nějakou maličkou a pak jí stejně pustí. Jenss chytil dvě celkem normální ryby. Já chytil dvě maličké, obě jsem pustil… Ale i tak, představa jak se chudák ryba asi cítila, když jsem jí vytahoval háček z tlamy….brrrr. No a aby bylo jasno, tak karma funguje. Večer jsem ryby usmažil a asi po třetím soustu se mi zapíchla kostička do krku. To se mi ještě v životě nestalo. Byla tam zapíchlá cca den a půl. Fakt nic příjemného! Každé polknutí bylo bolestivé. Už jsem si říkal, že opravdu budu muset k doktorovi. Pak jsem si udělal čínskou polévku a kost se nějak uvolnila a všechno je v pořádku! Nevim jestli se uvolnila, nebo jsou ty čínské polévky taková chemka, že jí to rozpustilo :-). Každopádně je pryč. Uffff!
Tu tiskárnu si taky vozíš v batůžku? 🙂