Myanmar se již delší dobu otevírá světu a moc dlouho nezůstane zapomenutou krajinou tisíců zlatých stůp a lidí, kteří na vás nekoukají jako na bílou chodící kasičku. Proto je potřeba jet tam co nejdříve. Barma je země neuvěřitelných protikladů. Většina lidí žije v chudobě a přesto jsou to ty nejmilejší, nejlaskavější, nejpříjemnější a nejusměvavější lidé, jaké jsem kdy kde potkal.

Cestování po Barmě je dost náročné, je tu horko a většina silniční infrastruktury je v dezolátním stavu. Všude sice probíhá rekonstrukce a věřím, že za 2-3 roky budou všude celkem slušné silnice. Aktuálně jsou ale přesuny dost masakr.

Ubytování v je kapitolka sama pro sebe, většinou cestujeme jako pankáči, tedy nic nepotřebuju nic nechci, vyspím se klidně na podlaze. V Barmě jsme vlastně skoro vždy spali v luxusním hotelu – typově: mramorová podlaha, stěny obloženy teakovým dřevem, aircondition, minibar…. Fakt divné, ale člověk si na to až nechutně rychle zvykne. Cena ubytka mezi 10-15USD. V ceně je vždy snídaně.

Jediné, čím člověka Myanmar moc nenadchne, je překvapivě jídlo. Sice je opravdu levné, na ulici se člověk nadlábne za cca 25Kč. Ale všechno je to takové zvláštně plné oleje, smažené a prostě o proti Thajsku žádná hitparáda. K jídlu člověk vždycky dostane polévku – různorodý vývar z listí. A na stole je v termosce černý čaj.

Mají zde opravdu dobré pivo Myanmar. Sklenice 360ml cca 15Kč. Navíc zde koupíte pravděpodobně nejlevnější alkohol na světě. 0,7l celkem dobrého 43% rumu za cca 35Kč… Na to jsme naštěstí přišli až dva dny před odletem….

A co je na Barmě nejkrásnější? Rozhodně lidé! Snad se jejich usměvavé tváře a laskavá srdce vlivem turismu neproměnní k nepoznání… Byla by to opravdu obrovská škoda!