A je tady víkend, juchůůů. O víkendu nemám španělštinu, tak vyrážím s Tadášem a Bárou na výlet. V plánu je Lake Atitlán, náš kamarád Alberto, se zde stará o jeden areál. Mají tu i tak zvané ZipLines. Ocelová lana natažená přes údolí. Člověk se přicvakne na lano a už to sviští na protější stanoviště. Nejdelší lajna má tuším 860m! A je to super! Ze ZipLine jsou úžasné výhledy, škoda že nemám čím to vyfotit. Každopádně ZipLines rulezzz! Není to takovej nářez jako třeba Bungee Jump, ale každopádně je to dobrá kratochvíle.

Večer rozděláváme oheň a pečeme buřtíky, pijeme pivko a rum… Prostě taková klasika J

Neděle je náročná! Vstáváme v 5:30 a stíháme první loď, která jede do San Pedra. Vesnička na druhé straně jezera Atitlan. Cesta stojí 25GTQ jedním směrem, a trvá tak nějak kolem 40minut. Bereme tuktuka na nástup na Volcán San Pedro. Jsou to parchanti, za vstup do „národního parku“ chtějí 1OOGTQ (300Kč), to mi přijde jako úlet! No ale co jdeme do toho! Cesta vede strmě nahoru, stoupání je něco kolem 1000m. A stoupá to faktický ostře. Vlastně celá cesta vede lesem kolem plantáží kávy rostoucí ve stínu avokádovníků. Za 2h45m jsem nahoře. Právě včas, přemlouvám foťák k poslední fotce… Nakonec se uvolil, ale to už bylo fakt konec! Cca v 11h se kolem sopek dělají mraky. Stihli jsme to tak akorát, 15-20 minut krásného výhledu.. Cestu dolu dáváme za 1,5h…

Dostal jsem trochu úžeh… Mám brutálně namožené nohy… Sotva chodím. V podnělí dostávám super nápad si jít zacvičit do místní posilky. Večer jdu do s kamarádkou do vyhlášeného podniku Frida…. Tak takovouhle Margaritu, to se dá. A ten jejich Mezcal!!

Výsledek se dostavuje druhý den, mám sra..ku. Nemohu skoro chodit. Nemůžu hýbat rukama…. Paráda! Ráno jdu na španělštinu, sotva se tam dovalim. Odpoledne si musím jít lehnout. Večer dostávám asi nějakou horečku, ale jen asi nějakou svalovou nebo co. Začíná pršet, je mi zima. Peřina mi nestačí, klepu se jak ratlík… Zalejzám do spacáku, spal jsem v něm v -10C tady je kolem +20C ale mě je i tak kosa. Celej se klepu. Fakt zajímavé, ale jinak se cítím dobře. Po dvou hodinách se probouzím a je mi hrozné horko. Zahazuju spacák, ale horko je mi furt. Tak já fakt nevím J. Prší fest, Guatemala to už potřebovala! Akorát moje Casita má střechu pouze z tenkého plechu. Ten rámus si nedokážete představit. Aspoň mi už není tak blbě, žeru další várku černého uhlí, pouštím si film Martian a ve 3:40 jdu konečně spát. Ráno se probouzím, napsat jako znovuurozený by byla značná fabulace, ale každopádně jo, už můžu chodit i ze schodů J a ruce už také nejsou takové peklo. Akorát mi zkyslo mléko…

Nic, letim na další hodiny Španělštiny! Tak Adios!