Čtvrtek ráno a frčíme na kajaky. Ráno máme trochu zpoždění. Legrace, že problém se objevuje teprve v okamžiku kdy si myslíme, že existuje, Dokud neexistuje, tak neexistuje, pak ho začneme brát vážně a najednou je reálný. Je to směšné…. legrační (slovy Pameláka, je to tvrdé, ale je to fér) ale prostě se tváříme, že hrozně spěcháme, že nestíháme a já nevím co….

Jasně, že všechno stíháme a všechno je cajk. Někdy mě ty princezny překvapují jejich efektivitou a někdy zas neefektivitou, V tomhle případě, vyhrává jednoznačně neefektivita, No ale tak co už…. zpoždění pár minut…. o 20 abych byl přesnej, je sice jako už asi reálně možné nazvat zpoždění, ale nic se neděje….. Antony, borec co mu asi patří kajak škola na nás už čeká. Proč nám rovnou nenese kafe? Nevím….. Já bych si jedno určiťe s chutí dal….

Ládujeme věci z batohů do kánoí, dostáváme zásadní školení…. Prostě pruda jako vždycky, hlavně dávejte pozor blblbabla… Ale tak abych jen nemachroval, pár věcí bylo užitečných. Otočit bych se teda nechtěl…. Ale aspoň vím jak z kajaku ven… Vlastně mi nedošlo, že jsem vždycky jezdil v kánoi, né v kajaku. Kajak je lepší, ale udělat se je asi trochu větší pruda..Nakonec jsem eskymáka ani nevyzkoušel… Nechám si to na nějakou akci v ČR 🙂

Kajaking po Abel Tasman National Park, je naprostá pecka. Všude pláže, moře, sklály, lachtani, prostě paráda. Pádlování je trochu náročné, ale druhý den to už nějak jde. Je to takové mazlení s vodou, Zní to úchylně, ale fak to tak je, prostě takové krásné hebké pádlování 🙂

Spíme v kempech DOC za 14 NZD za noc. Vždy na nějaké opravdu krásné a obrovské pláži. Odpoledne přistáváme v Anchorage, podle mě máme všichni úplal. Pokud né všichni, tak já jo, Všechno mě irituje, bolí mě hlava, a všichni jsou divný :-). Je kolem 16h stavíme stan a holky se jdou opalovat… Nechápu, ještě vteřinu na sluníčku a jsem mrtvej. Lehám si ve stínu a relaxuju, cca za hodinu je mi mnohem lépe. Piju co nejvíc vody c to jde a jdu na průzkumy. Holky chrápou na pláži. To by mě fakt zabilo. Beru foťák a jdu to prozkoumat po okolí a pak na kraťoučkej trek na vyhlídku. Večer sedím a medituji na pláži. Je to velká paráda. Hvězdy, moře a klid. Všichni chrápou 🙂

Druhý den jedeme dál, spíme v Bark Bay, pak jdeme dál do Totaranui, Trochu otravnej trek, Moc mě to nebaví, žádné zázračné výhledy… Kolem 16h docházíme na místo kde musíme cca 2,5h čekat na odliv abychom mohli pokračovat dál.

Poslední den, holky jsou trochu zničené a rozhofují se odpočívat, jdu sám na krátký výlet na Anapai Bay, krásná pláž.